Objevila jsem novou a velice plodnou zónu mého zájmu - facebookové stránky obchodních domů. Tato oblast sociální interakce vyvrací jeden ze základních mýtů o tom, jak žijeme v uspěchané době a na nic nemáme čas. Chyba, žijeme ve světě, kde mají lidé čas fotit si poloprázdné regály, vyprodané akční zboží, nahnilou zeleninu, lživé cedulky u zboží, dlouhé fronty. Žijeme v zasraně egocentrickém světě, kde má každý frustrovaný trouba pocit, že je prostě zákazník a všichni se z něj musí posadit na zadek.
Pepík má nabitý program a musel stát 20 minut ve frontě a pak rozesílat fotky vedení obchodního domu, poté stížnosti na sociální sítě obchoďáků a dále stížnosti o tom, že nikdo nereaguje na jeho stížnosti. Martě vadí, že ona musela čekat na salám a u sýrů stály dvě prodavačky, a co hůř smály se. Marta si myslí, že prodavačky jsou neprofesionální, ale jestli je Marta při osobním střetnutí stejně milá, jako v rajónu sociálních sítí, brala bych to, že ji nikdo z personálu neudeřil šiškou akčního uheráku přes papulu, jako projev absolutní profesionality. „Přijde Vám normální, že jsou otevřené pouze čtyři poklady?“ Ptá se Karel. A tak se ptám Karla: „Přijde Vám normální, smrdět v neděli v poledne v Kaufladu a ještě vyžadovat, aby tam víkend trávilo víc lidí, než je nezbytně nutné?“ Paní Aleně nechodí letáky a nikdo zatím nesjednal nápravu a jsou neuctiví. Jako by personál nevěděl, že se musí klanět až k zemi, když Alena přijede s letákem pro mlíko, protože ona je zákaznice a kdo je víc?! Mirek je rozhořčen z toho, že v Ostravě přerovnali regály, on si totiž takhle změnu k lepšímu nepředstavuje! Mirek má na úvodní fotografii svého profilu, jak pálí knihy na dvorku a informaci o tom, že vystudoval vysokou školu. Míra je totiž důkazným materiálem o selhání českého školství a tak trochu dobytek. Lidl rozdával ženám růže a Kaufland jako asi nevěděl, že i tam jsou povinní obdarovat květinou zákaznice. Pan Vítek zase potkal v obchodě paní se psem v náruči a ptá se, zda je toto v souladu s hygienickými normami? Zajímavé je, že pan Vítek vůbec nezaváhal nad otázkou, zda je normální si fotit ostatní zákazníky. Paní Ilona nechápe, proč obchoďáky podporují vietnamské obchodníky - v překladu, proč jim nezakáží nakupovat zlevněnou Kofolu. Do maximálního údivu, po němž musím opustit stránky obchoďáku, mě uvedl uživatel s jakousi paskvilní přezdívkou, který, světe div se, měřil výšku uložení rohlíků, aby zjistil, že nesplňuje vyhláškou předepsaných 70 cm a žádá po Adamovi vyjádření k této problematice. Další pacient mu radí, jaké orgány uvědomit. A já snažně prosím, nebuďte taková banda…… orgánů.
Myslím, že pro zdraví všech je prospěšnější nakupovat shnilý rajčata mezi psy, než se setkávat s otrávenými znuděnými hovady, která jsou přesvědčena o své důležitosti, rozčílí je krabice mimo paletu, vyprodané máslo, nahnilá paprika, nedostatečné projevy úcty vůči jejich osobám. Na světě se děje hromada špatných věcí, přes války, hlad, politickou situaci, podíl dětské práce zůstávají největším problémem našich občanů dlouhé fronty u pokladen v Kauflandu.
V závěru smekám pomyslný klobouček před Adamem, protože Adam reaguje na všechny hloupé příspěvky a zatímco děkuje za zpětnou vazbu, proklíná přemotivovanou část svého motivačního dopisu o tom, jak ho naplňuje práce s lidmi. Práce s lidmi totiž naplňuje pouze vztekem a pocitem zmaru.
2024 ©